Okolí - Sedliště u Jimramova okres Ždár nad Sázavou kraj Vysočina

Sedliště a jeho okolí

Naše malá vesnička Sedliště leží v údolí na pravém  břehu  řeky  Svratky. Stavení se rozkládají na obou stranách obecní silnice směrem  SZ – JV, jsou  starým zemědělským osídlením, v nadmořské výšce 505 m. Protože obec však ležela těsně nad moravskou  hranicí, spadala v minulosti do Čech, okres Polička, kraj Chrudimský, později  kraj  Pardubický. Územní reorganizace přišla s rokem 1960 a od té doby  spadáme pod okres Žďár  nad  Sázavou a kraj byl Jihomoravský  se  sídlem v Brně, v 2000 byly zrušeny okresy, od roku  2004, podle  nového uspořádání  spadáme pod region „Vysočina“ se sídlem v Jihlavě.
Malebným a krásným koutem Vysočiny  nás  provází řeka  Svratka. Tato  řeka  zde  tvořila hranici mezi Královstvím českým  a  Markrabstvím moravským, dříve vesnice patřila k Čechám a k hejtmanství v Poličce. Řeka protéká údolím klikatým korytem, často také měnila svůj tok, což bylo předmětem hraničních sporů. V roce 1487 uzavřel majitel jimramovského panství Vratislav  z Pernštejna s Poličkou  dohodu  o ostrov  pod  Sedlištěmi vzniklý novým tokem řeky. Není také výjimkou, že ve svém horním toku  uchvacuje každého  svojí různotvarostí a romantickým posazením do krajiny. Tyto vlastnosti  vynikají výrazně v úseku toku  řeky od Borovnice, přes  Sedliště, Jimramov  až  po Vír, kde  sevřené údolí má až  podhorský  charakter. Úsek se vyznačuje dynamickým prouděním vody v korytě, způsobuje  intenzivní  vymílání, příčný  a  podélný  tvar koryta se tak neustále mění. Vytvářejí se zde různé  útvary řeky jako boční  ramena, ostrůvky  nebo jiné  tůně. Jistě  většina z nás bude vědět, že  řeka  Svratka  pramení v krásném pohoří  Českomoravské  vysočiny, ve skalnatých lesích pod Žákovou horou,  vobci  Cikháj, ve  výši  770  m  n. m. Protéká v úzkých dolinách  mezi svahy a horskými bystřinami, většinou  kamenitým korytem a razí si klikatou cestu dolů k jihu. Na této cestě se vlévá do přehradní nádrže Vír a dále pokračuje svou cestou klikatým a  hlubokým  údolím, místy  zalesněným  s četnými  peřejemi a jezy, údolím  přes Štěpánov nad Svratkou,  nedvědickou  vrchovinou,  Doubravník, Tišnov  a  vlévá  se  do  přehradní  nádrže v Brně - Bystrci. Voda, kterou  Svratka  přináší  s sebou  do  přehradní  nádrže Vír, slouží  jako pitný zdroj vody nejen pro oblast města Brna, ale i bližší města v kraji. Za vyššího stavu vody je  Svratka  sjízdná  již z obce Milovy  až  k Dalečínu a dále  od  vyrovnávací  nádrže Vír až  po brněnskou  přehradní  nádrž. Když zmíňujeme  přehradní  nádrž Vír, připomeňme  si počátky jejího vzniku, které se datují k 50. létům minulého století. Výstavba byla započata vroce  1948 a na staveniště vedla lanovka z Bystřického vlakového nádraží. Zcela byla zpro- vozněna 9. 11. 1957, ale první turbína byla spuštěna již 1. 4. 1954. Hráz vysoká 76,5 m, dlouhá 300 m, je u nás třetí nejvyšší  po  Dalešicích  a Orlíku.

V1930 se v Borovnici v sále hostince pana Vojtíška konala poradní a informační schůze o stavbě údolní přehrady na řece Svratce nad Borovnicí, při které byla zdůrazněna potřeba této údolní přehrady, ta měla zabránit škodám, které dravá  řeka  Svratka  v tomto kraji každoročně působí.  Podle projektu měla přehrada pojmout  12  milionů  krychlových  metrů vody a rozpočet byl zpracován na 10,5 mil. Kč, byl započítán i náklad na elektrárnu. Ovšem tato akce se neuskutečnila.   

Místem  nádherného  rozhledu je vrchol  „Prosička“, 739 m n.m., Jimramov má  pouhých 495 m n.m., s rulovými skalami a balvanitými sutěmi. Traduje se odtud  výhled až ke  Sněžce a Orlickým horám. Na vrcholu  skály stál vždy  kříž, který byl  nahrazen novým  a vyroben  na  vlastní  náklad  panem  Josefem Urbanem ml. z Jimramova v roce 2002 a také  téhož roku posvěcen farářem Milanem Těžkým z Jimramova. Někteří  pamětníci si jistě vzpomenou, že  zde také jako  na okolních  kopcích dříve stávala  dřevěná věž, která sloužila ke geodetickému měření a také mapování okolí. Přírodní památkou byla „Prosička“ vyhlášena v roce 1988 (kat. území Borovnice, výměra  8, 43 ha) jako geografický skalní útvar s balvanitými sutěmi. Rovněž  i údolí řeky  Fryšávky bylo zařazeno do Zelené knihy Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN).

Dalším pro nás známým a historickým místem v okolí jsou „Skály, jejíž zřícenina je 679 m n.m. a často je nazývána jako „Štarkov“. Hrad zde vybudoval Archleb z Kunštátu a rozšířená je domněnka, že to  bylo doupě  loupežníků. Podle pověstí hrad obsadili nejdříve husité, později loupeživí rytíři a ve třicetileté válce Švédové. Hrad byl vystavěn nad údolím Fryšávky na mohutných hrubozrnných rulových skalách asi 6 km od Jimramova a skály tvořily součást stavby i opevnění. V 1356  ho částečně rozbořil  markrabí  Jan Jindřich z Dalečína, později  se  uvádí, že zde  působili  Pernštejnové, kteří spolu s družinou Ernharda Pušky z Kunštátu podnikali loupežné  výpravy v okolí. Po obklíčení  císařskými vojsky však došlo ke  smíření. Skály  koupil roku 1448 pernštejnský purkrabí Vaněk, který se přidal k loupežníkům, roku 1456 byl však hrad rozbořen definitivně a r. 1588 se uvádějí Skály již jako pusté. Skály leží na katastrálním území patřící k Novému Jimramovu. Tato zřícenina je součástí chráněné přírodní  památky „Štarkov“, jde o význačný rulový skalní útvar, ze kterého se zachovaly zbytky okrouhlé věže, hradních zdí, nádvoří a hradní branky, pokrytý vegetací a smíšeným lesním porostem. Ve zříceninách má být údajně zasypán poklad, ale amatérský archeologický průzkum je zakázán.
                                       

K návštěvě doporučujeme i blízký vrch „Bezděk“ 689 m n.m., který se nachází severně od Sedlišť, již na katastru korouhveckém. K zalesněnému vrcholu kopce se dostaneme jen cestou mezi poli, ze  kterého  se  nám  nabízí  krásný  pohled  do údolí  řeky Svratky a po okolních  kopcích. Na jeho vrcholu v dřívějších  dobách  stávala rozhledna, postavená  v letech druhé světové války, která tehdy sloužila k mapování okolí a zanikla někdy kolem roku 1965. Od  jeho  vrcholu  vlevo v místech lesa „Olšiny“ se  nachází prameniště potůčku, který stéká údolím severní strany  obce  Sedliště  do  řeky  Svratky. Kolem  potůčku stékajícího ze svahů roste hojně Oměj pestrý. V lokalitě Žákovina ve svahu nad splavem je výskyt chráněné lilie zlatohlavé.

Text je vybrán z knížky "Sedliště - Historie a současnost" se svolením autorky Marie Lidmilové.