Historie - Sedliště u Jimramova okres Ždár nad Sázavou kraj Vysočina

Sedliště

Všechny  obce i města v našem kraji vznikaly až po r. 1220, za doby kolonizace, to jest v době obecné „zakládací horečky“. Všechna tato místa patřila k panství královského věnného města Poličky na hranicích Čech a Moravy. Vznik  města  zapadá do velkolepého  plánu  Přemysla Otakara  II., jenž  nechal v průběhu 60. let 13. století vyrůst podél obchodnické stezky zvané Trstenická nebo Hrutovská, nové město. Tato stezka byla jednou zích cest spojujících Moravu a Čechy a   její počátky dokládá i historie osídlení panství svojanovského. Před  rokem 1586  odváděly  Sedliště  a  Široký Důl  panství svojanovskému, každoročně 13  strychů  žita, ovsa  (poškvrn) a 10 slepic. Smyslem královské kolonizační politiky bylo získání  nových  dávek a poplatků pro královskou pokladnu jak od kupců, tak samotných  měšťanů a jejich poddaných. Tak  také  vznikly  vesnice v okolí  Poličky. V době předhusitské byli poličtí měšťané vrchností poddaným v okolních vesnicích, kam také patřily  Sedliště a celá řada okolních vesnic.

Po roce 1250 začaly vznikat nové obce na Poličsku a Svitavsku. Tyto obce, dříve „německého založení“, byly zakládány v údolích podle potoků a měly podlouhlý tvar. Grunty byly většinou ve dvou řadách s velkými  mezerami. Někdy si však terén  vyžádal úpravu odlišnou. Například tomu tak  bylo v Sedlištích,  kde  rychta  a  grunty pod  cestou  měly  pozemky  na  východním a  západním okraji  obce. Takové  obce „německého založení“ jsou : Sněžné, Telecí, Fryšava, Sádek, Kamenec, Korouhev, Trhonice, Sedliště a  dále všechny vesnice na východ odtud až za Svitavy. Pravděpodobně  většina  těchto  prvních obyvatel byla německého původu, tyto rody postupně vymíraly nebo se počeštili pozdějším přílivem nových českých  obyvatel.

V roce 1398, kdy se datuje první zmínka ke vzniku naší vesnice, se označují jimramovské louky u Sedlišť, když zdejší zboží patřilo pod jimramovský statek. Vesnice leží na levém břehu řeky Svratky, v nadmořské výšce 505 m. Stavení se rozkládají ve dvou řadách kolem silnice ve směru SV – JV, v těsné blízkosti řeky Svratky.
Název obce vznikl pravděpodobně z podstatného jména sedliště = místo, kde se někdo usadil, místo osazení.
V roce 1869 – 1880 byla obec Sedliště součástí obce Trhonice, poté samostatně až do roku 1965, kdy se stala obec součástí Jimramova, dodnes.
U silnice mezi obcí Sedliště a Borovnice, stojí vlevo mezi lípami železný křížek, datovaný z roku 1898.

Těsně pod vesnicí protéká řeka Svratka, která zde tvořila hranici mezi Královstvím Českým a Markrabstvím moravským. Ta protéká údolím a klikatým korytem, kde také často a díky své dravosti, mění svůj tok, což bývalo předmětem častých sporů.
Protože však obec ležela těsně za moravskou hranicí a svým rázem patřila k moravským vesnicím, přesto spadala v minulosti do Čech, dříve okres Polička, kraj Chrudimský, později kraj Pardubický, později bysterskému panství. V knize Dějiny města Bystrého je uvedeno, že v1555 odváděla obec Sedliště velkostatku města Bystrého platy obilní,tzv.“poškvrny“ . Po té, v roce 1598 byla místní rychta a mlýn přifařeny do Jimramova. Sedlišťský vladyka Václav Oujezdský z Morašic dal jimramovskému učiteli louku kěčnému užívání, zvaná byla „Kantorka“ a ta byla zdrojem častých sporů.

Mlýn, který zde stával a o jehož existenci je první zmínka již z1269, vlastnilo několik různých majitelů. Jako nejdéle sídlícím, je zde uváděn rod Sedliských, který zde působil téměř 227 let, kěmuž se váže tento příběh. Syn majitele, Václav Sedliský se zamiloval do chudé dívky, sirotka,  která s ním čekala dvojčata, ovšem jeho otec tomu nepřál, proto syn dívku zabil, dírou vhodil do vodní příkopy, jejíž tělo bylo nalezeno až po jarním tání. O této známosti věděl poručník této dívky, vše oznámil, syn Václav byl zatčen. Z vězení napsal otci dopis, že ho k tomu činu neměl nutit, po té se ve vězení oběsil a než stačili otce zatknout, i on se u strouhy oběsil. Jeho tělo, podle tehdejších zvyků, bylo zakopáno nedaleko strouhy.
Dalším majitelem byl Mario Hněvkovský, provozován byl až do požáru v roce 1906, poté byl mlýn definitivně zrušen a po jeho přestavbě zde byl textilní provoz. Tehdy byl již majitelem továrník Albín Kadlec, který hlavní budovu vystavěl na poschodí pro tkalcovnu, kde byla provozována trhárna textilií až do roku 1950, kdy byly trhárny a hospodářství manželům Kadlecovým znárodněny.
Asi 1,5 km od Sedlišť je starý jez na řece Svratce se splavem a hlubokým náhonem, věmž bývalo velké množství ryb, tímto náhonem je přiváděna voda k turbíně do objektu. Tento objekt byl v2005 prodán posledními majiteli rodu Kadlecových, ing. Michalu Němcovi, který zde po rekonstrukci provozuje vodní dílo – turbínu, k výrobě el. energie.

Tak jako v řadě jiných malých vesnicích, tak i v Sedlištích nikdy škola nebyla, proto v roce 1609 dal mlynář Karel Klečka vlastním nákladem v Jimramově postavit školu, jde o nynější dům č. 72 u katolického kostela. Zde se učilo od roku 1609 až do roku 1801, kdy byla postavena škola na „Horním rynku“.

Pravděpodobně od 18. století se těžil v místním lomu vápenec k výrobě vápna, také počátkem  20. století byla v obci tírna lnu. V1882 byl ve statku č. 3 Jana Cahy zřízen hospodářský lihovar, který zanikl během první světové války.

V Sedlištích byla také rychta. Ty se u nás objevují až po roce 1220, v době zakládání obcí. Na Poličsku však byly rychty v každé obci, funkce rychtářů byla dědičná, z toho je patrné, že rychtář měl větší pravomoc než pozdější starostové obcí. Dědičné rychty zanikly a s nimi i práva rychtářů a od roku 1850 měly obce, stejně jako města volené starosty a radní. Rychta se nacházela na statku č. 3 rodiny Cahových.

Památkou lidového stavitelství je obytné stavení č. 25 s datovaným nápisem z roku 1766 pod lomenicí, na kterém se již značně podepsal „zub“ času.

Na návsi stojí kaplička z1852, nad vchodem je umístěna pamětní deska se jmény 10 padlých v 1. sv. válce. Kaple byla tehdy vystavěna zdejšími obyvateli na vlastní náklady. V kapličce je umístěn funkční zvon z1959. Vedle stojí kamenný kříž z1854, na němž je umístěno tělo Páně a vpozadí stojí dnes již nově vysazené 2 lípy, které nahradily staré, již značně duté. V kapličce byly až do nedávné doby pravidelně slouženy májové pobožnosti a pravidelně je zde každý rok sloužena mše u příležitosti svátku sv. Václava, kterému je kaple zasvěcena.

Opodál stojí hasičská zbrojnice, vedle které dříve stávala sběrna mléka.

Na sklonku let 20. století a na počátku nového století byla provedena výstavba společenské místnosti zývalé budovy sběrny mléka, s následnou úpravou prostranství před hasičskou zbrojnicí a kapličkou současně. Zde bývá v provozuvýčep piva pro místní občany, dále společenská místnost slouží ke schůzkám SDH a jiným společenským účelům.

Územní reorganizací, která přišla s rokem 1960, byla převedena příslušnost pod okres Žďár nad Sázavou, kraj Jihomoravský.

Novým územním upořádáním v roce 2004 jsme byli zařazeni pod region „Vysočina“ se sídlem v Jihlavě.

Text je vybrán z knížky "Sedliště - Historie a současnost" se svolením autorky Marie Lidmilové.